01 / 01
Knihy
Přivtělení a morálka
Název
Přivtělení a morálka
Autor
Chavalka, Jakub
Edice
SCHOLIA
Spoluvydavatel
Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
Běžná cena
Posudek č. 007703 · 22/07/2026
Přivtělení a morálka
Cena stojí na místě.
Za 90 dní se nehnula z 306 Kč. Jakmile se pohne, poznáme to.
Vývoj ceny · 90 dní
beze změny
306 Kč
Do obchodu za 306 Kč
Kdyby ještě klesla, dáme vědět.
Ověřeno proti 90denní historii cen ·
jak počítáme →
Σ B36D·AFD0
Kniha se nejprve pokouší vymezit metodologické principy Nietzschova zkoumání těla a tělesnosti prostřednictvím pojmu fyziopsychogie (Physio-Psychologie). Jedná …
Název
Přivtělení a morálka
Autor
Chavalka, Jakub
Edice
SCHOLIA
Spoluvydavatel
Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
Vazba
brožovaná
Formát
12 x 19 cm
Počet stran
378
Rok vydání
2014
ISBN
978-80-7476-054-9
Zatím nemáme historii cen.
Specifikace
Název
Přivtělení a morálka
Autor
Chavalka, Jakub
Edice
SCHOLIA
Spoluvydavatel
Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
Vazba
brožovaná
Formát
12 x 19 cm
Počet stran
378
Rok vydání
2014
ISBN
978-80-7476-054-9
Kategorie
Knihy
Hodnocení a recenze
Napsat recenzi
Popis produktu
Kniha se nejprve pokouší vymezit metodologické principy Nietzschova zkoumání těla a tělesnosti prostřednictvím pojmu fyziopsychogie (Physio-Psychologie). Jedná se o specifický způsob chápání morálních soudů jako symptomů tělesných stavů. Metodou fyziopsychologie Nietzsche odhaluje za morálními soudy to, co je v nich zamlčeno, a ukazuje, že jejich zdrojem je vždy nějaký pud či instinkt. První oddíl pojednává o procesu přivtělení (Einverleibung), který stojí podle Nietzscheho v základech antropogeneze. Aby se člověk ustanovil jako druh schopný přežití, musel si přivtělit určitá schémata, jež tvoří jeho základní druhovou výbavu. Tato přivtělená schémata nutně musela být omylem, jak ale Nietzsche zdůrazňuje, v antropogenezi nešlo o pravdu, nýbrž o pevné zakotvení člověka ve světě. Druhý oddíl přistupuje k problému těla a tělesnosti z odlišného hlediska. Důraz je kladen na vztah těla a morálky, přičemž do popředí vystupuje pojem vůle k moci. Při bližším pohledu se však ukáže, že v prvním oddílu je vůle k moci rovněž neustále přítomna, nikoli ovšem jako hlavní předmět zájmu, nýbrž jako interpretační nástroj. Dalo by se proto říci, že vůle k moci spojuje oba oddíly a syntetizuje jejich perspektivy.